Nahlédnout pod pokličku mistrům cukrářům a dokonce se něco přiučit jejich umění, to se nám poštěstilo dne 9. listopadu tohoto roku.
Díky pozvání humanitárního občanského sdružení Chance for Children a pana Václava Čermáka jsem zavítala spolu se sedmi dětmi z našeho domova do pětihvězdičkového hotelu Hilton.
Všichni jsme byli plni očekávání, ale to, co se postupně odehrávalo po celé odpoledne, nás přímo uchvátilo. Děti si vyzkoušely nejen cukrařinu, ale otestovaly i své komunikační dovednosti. Většina zaměstnanců hotelu mluvila různými jazyky, česky však určitě ne.
Vrchní cukrář Youri Baltaliysky, který všechny přítomné zasvětil do sladkého umění, se na den D připravil opravdu svědomitě. Ve dvou řadách na nerezových pultech ležely papírové čepice, zástěry, kuchařské stěrky a hlavně čokoládové korpusy na dort a několik druhů krémů.
To vše se tvářilo velice nevinně a všedně. Asi tak, jako když peču dort já, amatér. Ovšem za několik málo minut se korpusy, mísy krémů, různé druhy ořechů a čerstvého lesního ovoce změnily za podstatného přispění dětí a vrchního cukráře v dortíky velmi malebné. Ale zatím nic nenasvědčovalo tomu, že by se z obyčejně vyhlížejících placek mělo vyvinout umělecké dílo. Avšak stalo se – než by řekl švec, objevil se na pultu podnos a na něm poklad. Abych byla přesnější, sladký poklad v podobě ručně vytvořených ozdob – ryb, růží, větví a květin rozličných tvarů z čokolády a pravého marcipánu.
Zvědavost mi jako ženě nedala, abych se nezeptala, z čeho se krémy a další ozdoby dělají. Samozřejmostí je pravá čokoláda, glukóza, želatina a cukrový sirup. Fondán tu vyrábějí jako na běžícím pásu. Rozválený natenko se používá k pokrytí celého korpusu. Výsledek je potom velmi efektní a nevšední. Všechny čokoládové a marcipánové ozdoby se pomocí dětských rukou přestěhovaly na dorty. Co dort – to originální výtvor. Oceán s rybami, jarní zahrada, náruč plná květin či čokoládové pokušení pod sněhem, tak bych umělecká díla nazvala pracovně. Po nezbytné fotodokumentaci nastalo ukládání dortíků do krabic a aby toho nebylo málo, následovala ještě prohlídka hotelu samotného. Cestou domů jsme krabice bedlivě hlídali, abychom tu nádheru ještě před snědením nezničili. Nemusím popisovat, jak si všichni pochutnali. A za to vše děkujeme.
Mgr. Petra Grygová
učitelka